Zobrazují se příspěvky se štítkemÁzerbájdžán. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemÁzerbájdžán. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 6. dubna 2010

Velikonoce v Nachičevanu

Velikonoce jsme strávili tentokrát relativně exoticky i na kavkazské poměry. S kamarády z Ankary jsme projeli ázerbájdžánskou enklávu Nachičevan. Reportáž zatím nechystáme, ale k dispozici je již komentovaná fotogalerie a praktické informace a odkazy.

neděle 14. března 2010

Výlet do arménsko-ázerbájdžánské části Gruzie


Sobotní ráno jsme se sešli na gruzínsko-ázerbájdžánské hranici. Díky diplomatickému pasu mohl táta předběhnout dlouhou frontu a celkem rychle absolvovat přechod hranic. Následoval výjezd do jihovýchodní Gruzie (Kvemo Kratli). Zde je místo gruzínštiny více v kurzu arménština a hlavně ázerbájdžánština, což je alespoň některým z nás bližší.
Od hranice na Červeného mostu jsme se vydali po poměrně špatné okresní cestě ázerbájdžánskými vesničkami. Po pravé straně se zvedaly mírné a travnaté pahorky, které lemují tuto část gruzínsko-ázerbájdžánského pomezí. My jsme už projížděli rovinou řeky Debed pokrytou řadami skleníků. Místní plody se poměrně často objevují v naší lednici - odtud pocházejí vynikající okurky nebo rajčata.
Ve vesnici Kušči se z roviny zvedá pahorek, který byl ideálním místem pro založení pevnosti. Pevnost byla založena patrně arménským králem Gagikem (989-1020). Naposledy byla využívána v 15. století v době vlády turkmenských kmenů Černých a Bílých Beranů (Ak Koyunlu a Kara Koyunlu). Dalších informací o pevnosti se nám zjistit nepodařilo. Je odtud pěkný výhled do Borčalské stepi i na městečko Šulaveri. Dnes se ovšem na tomto místě pasou ovce.
Následoval přejezd do více hornaté oblasti, které dominovala hora Lalveri (2543 m) již na arménské straně hranice. V lesnaté krajině nad řekou Šulaveri se rozkládá nenápadný klášter Cerakvi blízko stejnojmenné gruzínské vesnice (jedné z mála gruzínských vesnic v místním kraji, jež obývají spíše Arméni a Ázerbájdžánci). Zajímavostí je místní název, který v gruzínštině znamená krumpáč. Jinak je zde ovšem poměrně řídké osídlení.
Klášter samotný pochází ze 12.-13. století. Hlavním dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, pod níž je dochovaný a (podle zámku na mřížích) možná dodnes používaný vinný sklep. Z kostela je krásný výhled na mystickou krajinu s dominantou hory Lalvar.
Pokus o průjezd do sousedního údolí skončil na kamenech a s přibývajícím deštěm jsme rádi obrátili kapotu auta směrem k domovu spokojeni s příjemným výletem.

Fotogalerie

Noční Baku

Tátovo jednání v Baku završila večerní procházka osvětleným Baku, zvěčněná ve fotogalerii

neděle 2. srpna 2009

Baku

Přidávám ještě fotky z mé návštěvy Baku, kam jsem si úspěšně dojel pro uzbecké vízum. http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200907Baku#

pondělí 4. května 2009

Výlet do severozápadního Ázerbájdžánu

Vzhledem k tomu, že svátek prvního máje vyšel letos pěkně na pátek. Před námi byly tři dny volna a Maruška byla zdravá. Realizovali jsme proto již dávno plánovanou cestu do severozápadního Ázerbájdžánu. Základnou se nám stalo město Šeki, v příjemném (a květnovou dobu svěže zeleném) podhůří Velkého Kavkazu. Cestou tam i zpět jsme také mohli navštívit místa turistikou prakticky nedotčená a při návštěvě v některých zemích bychom se k tomuto typu památek nedostali. Kromě poznání zajímavé historie šekinských chánů nás čekalo i seznámení se starověkou albánskou kulturou.
Do toho jsme samozřejmě nevynechávali gastroturistiku, neboť ázerbájdžánská kuchyně s perskými a tureckými vlivy má velkou přitažlivost. Pravda, na restaurační zařízení jsme tentokráte měli o něco menší štěstí, snad kromě posledního dne, kdy jsme odcházeli spokojeni všichni. Jako suvenýr pro včasně příchozí máme i šekinskou halvu (šeki halvasi), ale to jenom pro opravdu bleskově příchozí, neboť sladkosti jsou to velmi chutné.
I Maruška se tvářila, že se jí to líbí (samozřejmě ne všechny momenty byly v tomto směru ideální). Když jsme se potom ptali, co se jí nejvíce líbilo, tak odpověděla: "ázerbájdžánské vlajky". Jinak v domečku, kde jsme bydleli, měla svá kuřátka se slepičkou, spousty kamínků na "barvení vodou", v Šeki samotném nádhernou fontánu, která se tak často měnila. A taky jsme mohli přeskakovat potůčky, možná poprvé jsme viděli lezoucího šneka a spoustu a spoustu malých zážitků, které se možná někde v té malé a chytré hlavičce ukládají.
Myslíme, že nejvíce za nás řeknou snímky ve fotogalerii, které jsou opatřeny často podrobnějšími popisky: http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200905AZBSeki#

sobota 18. dubna 2009

Velikonoce v Baku

Na velikonoční svátky jsme se vydali do Ázerbájdžánu. Olinka si tímto dovršila svou "postsovětskou dvanáctku", tj. návštěvu všech dvanácti zemí bývalého SSSR (kromě Pobaltí). Maruška se podívala do další země a já si zopakoval svůj krátký pobyt v Baku v roce 2001 a rozšířil si jej o nové obzory.
Prozatím mohu přidat pouze stránku na praktické informace a fotogalerii.