Zobrazují se příspěvky se štítkemvánoce v Gruzii. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvánoce v Gruzii. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 17. prosince 2009

Adventní čas ve Tbilisi

Vybíráme z našeho adventního času ve Tbilisi. Kromě přemýšlení o dárcích a pečení cukroví (a taky nákupu velkého stříbrného řetězu, který si vyprosila Maruška) jsme se jednoho rána dostali i k pouštění ořechových lodiček.


Maruška se také učí ve školce psát. Její kamarád Nikuša jde do školy a děti baví psát písmenka, takže se Maruška už umí podepsat a přečte písmenka rusky i česky.

čtvrtek 25. prosince 2008

Vánoce ve Tbilisi


Přestože se snažíme dodržovat vánoční zvyky i tady v Gruzii, v místních poměrech to má svá specifika - pozitivní i negativní. 

K těm pozitivním patří především fakt, že na nikoho z nás neútočí masivní reklama známá z našich obchodů. Nikdo nám nevnucuje už v září nebo říjnu všelijaké vánoční nesmysly. Příjemná je také absence vánočního šílenství v obchodech, navíc všichni mají pracovní den, obchody jsou otevřené i na Vánoce a po Vánocích, a tak není třeba dělat zvláštní nákupy. 

Sehnat vánoční stromek a kapra, to už je jiná písnička. Stromky prostě letos nebyly, lesy se stromky údajně vypálili Rusové při srpnové invazi. To ovšem nemáme potvrzené a může se jednat o druh místní propagandy. Museli jsme se spokojit s tím, že jsme koupili zeleně nabarvenou tyčku (i s podstavcem), do níž byly napíchány jedlové větvičky. Nevypadalo to tak špatně, jak se to popisuje (výsledek v přiloženém fotu). 

Kapři tady jsou typicky gruzínští. Na tržišti nebyl takový problém najít kapry. Náš řidič o nich prohlásil, že jsou opravdu dobří a myslel to docela upřímně. Jenomže "kapr po gruzínsku" se patrně celý svůj krátký život nehýbal s výjimkou doby, kdy jej krmili. Problém nastal již při jeho stahování. Tříkilový macek (menší by patrně byly pod gruzínskou míru) doslova klouzal pod rukama tukem. Na pánev potom nebylo vůbec potřeba dávat olej, neboť se vysmažil ve vlastní šťávě. Možná, kdyby jej Olinka nechala smažit dále, tak by z něj zbyl opravdu jenom ten tuk. Kousek libového masa bychom mohli hledat pod lupou. 

Jinak však i naše Vánoce měly své kouzlo. Pro dospělé bylo připraveno vynikající ledové víno, pečlivě šetřené pro tuto příležitost. Maruška po jídle významně prohlásila, že "jsou Vánoce". Z jejího hlediska to znamenalo, že se konečně otevřely dlouho schovávané krabice s cukrovím. Ještě před dárky jich Maruška dokázala zvalit polovinu talíře a kdybychom produkci neukončili, tak by nebyl problém sníst celý. Kamera se mi třásla, protože jejímu výrazu se prostě nedalo nesmát. 

Vánoční výlet



Ještě na štědrovečerní dopoledne jsme se vydali s Maruškou ke kostelu sv. Davida pod horou Mtatsminda, kde je pohřben můj oblíbený historický hrdina Alexandr Sergejevič Gribojedov, hlavní postava ruské mise do Persie v roce 1829, kde jej však fanatický dav v Teheránu roztrhal.



Zápálili jsme svíčku za celou rodinu, blízké i daleké příbuzné. Náš další postup zdržel televizní štáb, který zde natáčel vánoční pořad. Režiséra zaujal proces zapalování svíčky Maruškou. Byl jsem požádán, zda bych neřekl o tomto místě několik slov. Tak dobrá, řekl jsem si, a chvíli počkal. Jenomže režisér pořadu si vymyslel různé další kejkle s Maruškou, což ovšem nebyl nejlepší nápad. Naše dítě není příliš režírovatelné, a tak z původního zajímavého režisérského nápadu zbyly trosky. 

Drobné předvánoční postřehy



Máme tady ještě několik drobných předvánočních postřehů. Jeden z nich je ilustrační se sněhulákem. To jenom, kdyby nebylo jasné, jestli je ve Tbilisi sníh nebo není. Pravda, letošní nadílka přišla podle místních poněkud netradičně již v prosinci. Nicméně sníh tradičně vydržel několik dní a Štědrý den jsme měli na blátě...







... a druhá fotka je z malé akce zpívání koled, kam jsme byli pozváni a Maruška se tam hned vrhla ke klavíru. Jinak se jí tam moc líbilo a její tancování pod zvuky nejrůznějších hudebních nástrojů sklidilo rovněž úspěch.

úterý 23. prosince 2008

Advent ve Tbilisi

Ani ve Tbilisi nezapomínáme na tradiční pečení cukroví. Maruška se moc snažila pomáhat, i když někdy z toho bylo více škody než reálného užitku:). Ale když jí to tak bavilo...

Fotky opět na http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200812Advent#