Zobrazují se příspěvky se štítkemTbilisi. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTbilisi. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 30. března 2010

Velikonoce ve Tbilisi

Posíláme pozdrav z Velikonoc ve Tbilisi. Neděle byla ve znamení barvení vajíček a ping-pongového turnaje, kde jsme s Olinkou obsadili 5. a 6. místo z 11 účastníků.

sobota 6. března 2010

Besídka ve školce a Zlatovláska

V pátek 5. března proběhla další besídka ve školce, tentokrát zaměřena na jaro a především na svátek matek (ten se v Gruzii slaví 3. března) a den žen (8. března). Program byl poněkud kratší, což nám vyhovovalo, protože jsme spěchali tentokrát do divadla.

Fotogalerie z besídky s videem

Dětské divadlo ve Tbilisi za pomoci české ambasády (potažmo tedy Olinčinou zásluhou) uvedlo druhou premiéru Pohádky o Zlatovlásce. Gruzínská interpretace této pohádky byla možná pro české diváky poněkud neortodoxní, nicméně lze říci, že jsme se hodinu a půl dobře bavili, i když jsme gruzínskému textu rozuměli jenom velmi zlomkovitě. Bylo však vidět, že se baví i samotní herci, pohádka ještě není ohraná a když na konci dětské obecenstvo nadšeně vykřikovalo "Jyržyk", tak bylo jasné, že o úspěch bylo postaráno. Více snad řekne komentovaná fotogalerie.

neděle 28. února 2010

Tbiliský víkend

O víkendu 20.-21. února byla konečně téměř vyřešena Maruščina nemoc a mohli jsme tak vyrazit na krátký výlet. Moc jsme však nechtěli někam daleko, a tak zvítězila varianta dojet na skanzen s našimi známými. Nakonec po procházce jednou částí skanzenu děti (samozřejmě kromě Marušky) vytuhly, takže se oběd místní hospůdce poněkud protáhl.
Ve fotogalerii jsou představeny především adžárský dům a mešita - islám je pro nás atraktivní ve všech podobách, zvláště v takto zajímavé.
Nedělní odpoledne jsme si vyšlápli pěšky na Mtacmindu a vyzkoušeli po zimě některé její atrakce. Cestou zpět Maruška usnula v autobusu, což znamenalo, že nabírání sil ještě není u konce.

pondělí 7. prosince 2009

Mikuláš ve Tbilisi

Ano, i do Tbilisi chodí Mikuláš, tedy pokud se podaří jej zorganizovat péčí rodičů. Tentokrát jsme uspořádali relativně skromnou oslavu Mikuláše zaměřenou na pět českých rodin s malými nebo menšími dětmi. Nakonec vše vyšlo výborně a hlavně děti byly nadšené, i když některé se trochu více bály čerta, který strašil přímo ukázkově.




sobota 8. srpna 2009

Tbilisi aquapark


Poslední neděli před odletem do Čech navštívila Olinka s Maruškou Mtacmindu, kde otevřeli nové brouzdaliště pro děti.
http://picasaweb.google.com/vetbilisi/TbilisiAquapark#

neděle 2. srpna 2009

Snídaně ve Tbilisi


Protože je ráno příjemně a stín, tak jsme se se snídaní přemístili na balkón a pohled od snídaňového stolu na okolní kopce po ráno opravdu stojí za to.


A tady je naše obvyklá snídaně - chléb, máslo, sýr, místní kyselejší jogurt "maconi" a jogurt, který mají rády holky.

neděle 12. července 2009

V Muštaidi Parku a na dětské železnici

Horké letní odpoledne ve Tbilisi jsme s Maruškou strávili v již jednou navštíveném parku Muštaidi s dětskou železnici. Opět jsme jeli na kole a maminka mohla alespoň uklidit a trochu si oddechnout. Na své si přišel i táta, který je, jak známo, milovnikem železnic jakéhokoliv druhu a rozměru. Pro případnější zájemce ještě jednou přidávám odkaz na stránku s bližšími informacemi v ruštině.

Samozřejmě nebylo možné vynechat ani další atrakce a Marušce se ty tři atrakce vybíraly jenom velmi těžko. Nakonec z toho byl další vláček a řiditelná loď.

Fotogalerie: http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200907MustaidiParkDetskaZeleznice#

Velká trampolína na Želvím jezírku

sobota 13. června 2009

V Parku oddechu a kultury


Už dávno jsme se s Maruškou chystali na dětskou železnici, která údajně ve Tbilisi měla být. Náhodou jsem na ní narazil při prohledávání těchto stránek. Jenomže tady v Gruzii nikdy není jisté, co ještě funguje a co je už, jak říká Maruška, "zpuclé".
Vláček jezdil a s ním fungoval i celý Park kultury a oddechu se starými sovětskými atrakcemi. Pro Marušku to byl zase nový zážitek a příjemně strávené dopoledne. Odpoledne už začalo být pořádné horko, takže jsme konečně naplno okusili bazén na ambasádě. Z toho už bohužel fotky nemáme, neboť nám došla baterka ve foťáku

Fotogalerie: http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200906TbilisiZabavniPark# (z vláčku fotky nemám, nepodařilo se mi fotit, takže jsem použil fotku z výše uvedené stránky.

Svatba

Přidáváme ještě fotky ze svatby, na kterou jsme byli pozváni a kde Maruška opět nechala nesazatelný dojem svým tancem. Posuďte sami ve fotogalerii.

čtvrtek 28. května 2009

Maruška na kole



Konečně udeřil den D pro Marušku - domluvili jsme se na na koupi dětského kola. Navíc nám návštěva přivezla auto, takže jsme nemuseli přemýšlet nad dopravou. Prošli jsme dva obchody, až jsme nakonec skončili v Goodwillu, v jediném hypermarketu celé Gruzie. Maruška byla nadšená a hned na parkovišti musela kolo vyzkoušet. A na ambasádě jsme jí málem nedostali domů. První krůčky jsou sice trochu vachrlaté, ale i za malou chvilku bylo vidět, že Maruška nabírá zkušenosti.

neděle 26. dubna 2009

Návštěva lázní

Po nějakém čase jsme se opět vydali do lázní. Tentokrát to byly opravdu sirné parní lázně, které se nám podařilo zredukovat až po nějaké době na přijatelnou míru.
Fotogalerie na http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200904TbilisiLazne

pátek 3. dubna 2009

Opět na Želvím jezírku


Přidávám ještě jednu fotku z poškolkového výletu na Želví jezírko. Začali jsme totiž do školky jezdit na kole, takže máme postaráno o novou zábavu. Jenom doufám, že kolo na těch "hrbolcích" (jak říká Maruška) vydrží.
Ve čtvrtek měla maminka pozdně odpolední jednání, takže jsem se vydal na kole sám. A protože lanovka na Želví jezírko již jevila známky aktivity po zimním spánku, vyvezli jsme se s Maruškou i s kolem nahoru. Kolo vesele trčelo z rozbitého okna lanovky, ale nikomu to vlastně nevadilo.
Želví jezírko bylo již plné života, a dokonce jsme si za hříšné peníze mohli půjčit šlapadlo a projet se po jezeře. Fotka je právě z prostředka jezera. Sluníčko hezky hřálo i takhle večer a jakmile se klonilo k západu, tak jsme udělali dlouhý "sešup" na kole bez jediného šlápnutí až skoro k ambasádě. Pravda, Maruška chytila pro změnu opar na puse, která se jí tímto poněkud rozšířila.

Výstava a svatba

Nějakou dobu nebylo o čem psát, neboť po návratu ze Šiomghvime lehla nejprve maminka, hned na to Maruška, po vyléčení jsme letěli do Prahy, odkud si Maruška opět přivezla nachlazení. Takže jsme se asi tři týdny nikam nedostali. Přesto máme fotky alespoň z některých událostí.
Od poloviny března probíhala ve Tbilisi zajímavá výstava dětských kreseb českých animátorů a na jejím otevření Maruška neměla chybět. Pravda, když jsme se jí potom ptali, co se jí nejvíce líbilo, tak odpověď nenechala nikoho na pochybách - "koláčky".
Tady je fotogalerie, jejímiž autory tentokrát jsou naší známí.

Svatba na ambasáddě byla druhou událostí. Té se Maruška zúčastnila už s antibiotiky, i když to moc vidět nebylo. To spíše naše dospělá část rodiny byla druhý den trochu slabší, přece jenom už na nějaké "pařby o rána" moc nejsme. Obě události však byly moc fajn a přespěly do naší tbilisské pohody.
Rovněž tyto fotografie nejsou z naší dílny

neděle 1. března 2009

Z nedělního výletu

Fotogalerie z první březnové neděle. http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200903TbilisiZOO#

Obrázky z výstavy

V sobotu po návratu z Česka jsme se vydali na doléčení Maruščina nachlazení do lázní. Cestu do lázní jsme si zpestřili výstavou dětských kreseb. A protože se oba zabýváme politikou a ideologií, potom téma výstavky "Okupace Ruska a SSSR", byl výběr jasný.
Skutečnost bohužel předčila veškerá očekávání. Děti (většinou ze Tbilisi) měly nakreslit, jak si představují sovětskou okupaci v roce 1921 (v tomto roce byla svržena menševická vláda ve Tbilisi) a v návaznosti i ruskou okupaci (nebo "okupaci") v roce 2008. Nemám nic proti tomu, aby děti kreslily válku. Oba jsme se však shodli, že některé obrázky zjevně nemohou být pouze výsledkem dětské fantazie. Navíc obrázky vyjadřují i nenávist vůči sousednímu státu (jakkoliv je s ohledem na minulé události možná pochopitelná), což určitě nepřivede k nějakému snížení napětí či usmíření v budoucnosti (přnejmenším, jakmile zmizí současný prezident s chorobnou nenávistí vůči všemu ruskému). Bohužel četbou ruských médií mi nevychází o mnoho lepší obrázek Gruzie, což v daném regionu není příliš příjemné zjištění do budoucna.

Ostatně, posuďte sami ve fotogalerii, myslím, že nebude problém odlišit rok 1921 a 2008: http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200902ObrazkyZVystavy#

středa 18. února 2009

Pestrá neděle ve Tbilisi

Kostel, procházka, oběd, procházka, divadlo, park. Tak by se dal nazvat nedělní program Marušky po našem návratu z Gudauri. Tradiční nedělní návštěva kostela tentokrát neměla dohru v návratu domů. Sešli jsme se na třídě Rustaveli, kde Maruška dostala náruč kytek od "babušky". Vůbec se s nimi nechtěla rozloučit, ani je nechtěla nikomu dát. K tomu jsme dostali pytlík sazeniček, takže fialky nám teď zdobí na nějakou dobu balkón.
Procházkou přes staré město, kde jsme sami ještě nebyli, jsme se dostali na turistickou zónu a k naší oblíbené hospůdce nedaleko lázní. Naštěstí jsme základy gruzíbských jídel ovládli natolik, že jsme ani nepotřebovali jídelní lístek. Přesně víme, co s Maruškou můžeme.
Na odpoledne jsme měli lístky do divadla. Puškinova "Skazka o Care-Saltane" je zde opravdu adaptována pro děti se spoustou písniček a tancování, s barevnými kostýmy a celkem pochopitelným dějem. Pro Marušku je děj složitý, ale zase se jí líbí písničky a tance.
A protože toho Maruška neměla ještě dost, tak odpoledne následovala procházka do parku, na "atrakci" a na klouzačky. Uspání potom netrvalo ani moc dlouho.


Fotogalerie dne je na našem webu: http://picasaweb.google.com/vetbilisi/200902TbilisiStareMesto#

pátek 30. ledna 2009

Maruščino bruslení


Na dnešní páteční odpoledne jsme našli novou zajímavou zábavu pro Marušku - nalákali jsme ji na bruslení. Hala je sice malá a tak nějak se předpokládá, že většina rodičů si na bruslení vezme trenéra od začátku. Ale to bylo pro nás nepřijatelné. Maruška asi nebude nějaká královna krasobruslení, jenom chceme, aby si to vyzkoušela a zda má smysl v tom pokračovat. 

Naše obavy Maruška rozptýlila velmi rychle. Skoro hodinu jsme museli čekat, neboť na ledě excelovaly mladší žákyně (a některé to opravdu docela uměly). Maruška se alespoň koukala a byla docela nadšená (nejvíce z toho, jak holky padaly na led). Takže se nakonec nemohla dočkat, až si to bude také moci vyzkoušet. Při nazouvání brusliček se sice tvářila trochu polekaně, ale první krůčky mimo led zvládla dobře. 

Na ledě to samozřejmě bylo horší. Oč více však byla Maruška na ledě, o to více jí to bavilo. Možná z ní nebude mistryně světa v krasobruslení, ale chápe dobře. Rovnováha je sice stále trochu kostrbatá a brusličky si občas dělají, co chtějí, ale pár metrů už Maruška ujela, sem tam dokonce i sama.  

neděle 25. ledna 2009

Víkend ve Tbilisi



Tento víkend jsme to s výlety nechtěli moc přehánět. Maruška chytila trochu rýmu, takže na nějaké koulování nebo brouzdání sněhem moc pomyšlení nebylo. A sobotu jsme vyhradili prohlídce autobazarů. Už jsme skoro měli na dvoře ambasády nové auto, ale nakonec (alespoň prozatím) ze všeho sešlo, postup při placení byl přece jenom poněkud nestandardní. Není všem dnům konec a do naší rodiny poprvé vstoupí další „člen“ na čtyřech kolech (ne, že bychom byli takoví automobilisté, maršrutkami budeme po Tbilisi jezdit i nadále a třeba do Batumi k moři bych taky raději jel vlakem. Ale na některá zajímavá místa se tady bez auta dostává těžko).
Léčbu Maruščiné rýmy jsme se rozhodli vyřešit radikálně – návštěvou sirných lázní. Teplá koupel na ní mohla zabrat. Navíc máme místní lázně v oblibě, stejně jako nedalekou osetinskou hospůdku. Už si tady připadáme trochu jako smlouvající zazobanci. Jako rodina totiž nemůžeme do bazénů oddělených pro může a ženy (tam stojí jeden vstup 3 lari, tj. asi 35 Kč). Lepší kabinka s bazénkem je k mání za 35 lari (420 Kč). Potom je k dispozici ještě velká za 70 lari, ta se naštěstí dá usmlouvat o 20-30 lari levněji. Nabízí na místní poměry nevídaný luxus s předsíní, relativně velkým bazénkem a saunou. Marušce se tam líbí, může se vyřádit v bazénku, my si můžeme zase dát saunu a jsme akorát příjemně unaveni.
Ostatně, když už jsme u koupání, tak podobné věci jsou v Gruzii doménou nemnoha vyvolených, kterým na penězích už moc nesejde. Měsíční plavenka do solidního bazénu stojí třeba 300-350 lari na měsíc, takže lázněmi neutratíme o mnoho více.


Lázně jsou opravdu starobylé a (nadneseně řečeno) pod těmito kopulemi se koupal i Puškin a další velikáni. Čekají případně i na naše hosty, pokud se za námi odváží.